Vyjádření projektanta dopravních staveb ing. Tomáše Tužína:

Ke snaze SŽDC neopravit „Kozí dráhu“ uvádím následující fakta:

SŽDC není vlastníkem stavby drah (tím je Česká republika), ale je pověřenou organizací, jejíž POVINNOSTÍ je udržovat v provozuschopném stavu majetek, který jí byl svěřen.

Tato zákonná povinnost je daná a platná až do okamžiku, než řádným administrativním procesem dojde rozhodnutím PŘÍSLUŠNÉHO DRÁŽNÍHO SPRÁVNÍHO ÚŘADU ke zrušení dráhy. Až do tohoto okamžiku má SŽDC povinnost si bez jakýchkoliv podmínek plnit svou zákonnou povinnost, tj. řádně udržovat majetek, který jí byl svěřen.

Zákon 183/2006 Sb. (stavební zákon):

  • § 3 odstavec 4 – Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.
  • § 154 odstavec 1a – Vlastník stavby je povinen udržovat stavbu podle §3 odstavce 4 po celou dobu její existence.
  • § 139 odstavec 1 – Není-li stavba řádně udržována, může stavební úřad nařídit vlastníkovi stavby zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese vlastník stavby.
  • § 139 odstavec 2 – U stavby určené užívání veřejností může stavební úřad nařídit jejímu vlastníkovi, aby mu předložil časový a věcný plán udržovacích prací na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném zařízení.

Z výše uvedeného naprosto jednoznačně vyplývá, že SŽDC nepřísluší pravomoc klást si jakékoliv podmínky k tomu, aby řádně plnila své povinnosti.

Argumenty o případném malém využití, neekonomičnosti atd. má řešit výlučně vlastník dráhy (Česká republika, zastoupená Ministerstvem dopravy) a příslušné organizace, kterých se dráha a provoz na ní týká (kraj objednávající dopravu, obce, jejichž územím dráha prochází, dopravci a firmy, kteří by chtěli případně dráhu využívat).

 

K danému zástupnému argumentu nutné sanace skalního masivu:

V ČR jsou desítky úseků železnic a silnic, které prochází v blízkosti více či méně zvětralých skalních masivů. V důsledku toho dochází k občasnému pádu kamení na tyto dopravní cesty.

Pokud nejde o masivní nestabilitu celých skalních bloků (což je zcela výjimečné), ale jen o uvolňování povrchově zvětralých vrstev (např. v důsledku prorůstání kořenů stromů), tak se jedná o zcela standardně řešitelnou situaci.

Z hlediska bezpečnosti provozu lze srovnávat se stavem, kdy trať prochází lesem a občas prostě dojde k pádu stromů nebo větví na koleje (což je velmi častý jev, kvůli němuž také nikdo neruší žádnou trať).

V zásadě platí jednoduchý preventivní postup, kdy jsou skály v blízkosti tratí průběžně sledovány a uvolněné kusy jsou preventivně odstraněny dříve, než dojde k jejich pádu.

Navíc na dotčeném úseku dráhy bývá zavedena trvale snížená rychlost, aby v případě pádu uvolněného kamení na trať stihl strojvedoucí zastavit, v krajním případě najet do překážky minimální rychlostí.

Tento postup je řadu let uplatňovaný i na rychlíkových tratích (např. trať 310 v úseku Hlubočky – Domašov nad Bystřicí, kde se nachází zvětralé břidlice), a lze konstatovat, že za celou dobu provozu zde nedošlo v důsledku uvolnění skály k žádné vážnější nehodě.

Dílčí skalní sesuvy se zde vyskytují stále a jsou řešeny průběžně v rámci výluk, trvajících max. jednotky dní. Nákladné sanace by byly nutné jen u koridorových tratí, kde je jakékoliv omezení rychlosti velmi nežádoucí až nepřípustné. Z výše uvedeného vyplývá, že podmiňovat obnovení provozu na „Kozí dráze“ nákladnou sanací skal je zcela absurdní a zjevně účelové.

Závěrečné shrnutí

Dráhy spadají pod speciální stavební úřad, jímž je Drážní úřad. Ten by měl v tomto případě konat ve veřejném zájmu a měl by po vlastníkovi stavby dráhy důsledně požadovat splnění povinností daných zákonem.

SŽDC jako vlastník tyto povinnosti prostě má a jejich naplnění nemá naprosto žádné zákonné právo podmiňovat nějakými závazky ze strany třetích osob (typu „ať někdo zaručí, že objedná dopravu atd.“). Silnice se také opravují automaticky a nikdo nepožaduje, „ať minimálně 500 řidičů podepíše, že tam denně projede, jinak nic opravovat nebudeme.“

To, že pachatelem protiprávního jednání je státní organizace, v níž stát není schopen prosadit dodržování vlastních zákonů, znamená totální fiasko veřejné správy v ČR.

Zpracoval Ing. Tomáš Tužín, projektant dopravních staveb

 

Sdílej